Věžové hodiny

Věž s hodinami jsou speciálně vybudovaná s jednou stranou hodin nebo s více stranami hodín. Věžové hodiny mohou stát samostatně, nebo mohou být součásti kostela nebo jiné velké budovy. Mechanizmus ve vnitřku věže je známy jako věžový mechanizmus na pohon více hodin najednou. Často jsou tyto hodiny budované ve spojení ze zvony, které každou hodinou ohlašují zvoněním. Také se může stát, že tyhle hodiny jsou doprovázeny zvonkohrou a nebo muzikou.
Některé věžové hodiny jsou světovo známe atrakce. Pět nejznámějších věžových hodin je:

1. Big Ben v Londýne
2. Věž Rajabai v Bombaji
3. Spasskaya Tower v Moskve
4.  Torre dell'Orologio na náměstí svatého Marka v Benátkach
5. Zytglogge clock tower v Berne v starém městě 

Najvětší hodiny na světe sou v Saudské Arábii a jedná se o hodiny známe pod názvem  The Royal Mecca Clock Tower.


Přestože věžové hodiny jsou dnes hlavně obdivované pro jejich estetiku, v minulosti sloužili pro důležitý úkol. Do polovice dvacáteho století většina lidí neměla hodinky a dokonce i do 18 století byli domácí hodiny raritou. První věžové hodiny neměli strany s více ciferníkama ale byli to pouhé hodiny za účelem zvoláni obyvatelstva pomocí zvonů. Proto byli tyto hodiny umisťované ve vysokých věžích aby zvuk zvonění byli slyšet co nejdále. Také byli hodiny umisťované pro totéž v centru města. Postupem času jako se stávali věžové hodiny běžnějšími tak si konstruktéři uvědomili, že pro lidi by bylo dobré vědět i přesný čas.


Věžové hodiny se datují až do starověku. První takéto hodiny byli Tower of the Winds (Věterná věž) v Aténach až s osmi slunečními hodinami..
.

Svíčkové hodiny

Není známo kde a kdy byli prvý krát použité svíčkové hodiny(ohnivé hodiny), přes to jejich první zmínky pochází z Čínské básně, napsané v roku 520. Podle té básně, tyhle svíčkové hodiny byli určené pro určení času skrz noc. Podobné svíčkové hodiny byli používané v Japonsku na začátku 10 století.


Svíčkové hodiny byli přisuzované a zmiňované při jméně krále Alfreda Velkého. Hodiny sestávaly z šesti svíček, které byly vyrobené z vosku co vážil jako 72 centů. Každá byla dlouhá až 30 cm, se stejnou tloušťkou a byly značené každého dva a půl centimetru značkou. Tyto svíčky hořeli čtyři hodiny a každá značka představovala 20 minutový časový úsek. Jakmile byly rozsvícené byly  tyto svíčky umístěné do skleněných nádob aby zabránili vyhasnutí plamene.


Nejdůmyslnější  svíčkové hodiny, které byly upravené Al-Jazarim, byly využívané až v roce 1206. Jedny z jeho svíčkových hodin obsahovali i zobrazovač času, a poprvé byl při hodinách využitý zrychlující mechanizmus, který se využívá dodnes v moderních časech.

Vodní hodiny

Vodní hodiny dvě nádoby

Klepsydra (z gr. Gr. "Zlodějka vody") nebo vodní hodiny nebo vzácně hydrologium jsou jakékoli hodiny, jejichž fungování já založené buď na sledování času odtoku vody (tekutiny) z nějaké nádoby (zpravidla tenkou trubkou) nebo na sledování času vtoku vody do (zpočátku prázdné) nádoby s otvorem, která plave na vodě. Tyto hodiny tedy neměřili čas ale časový úsek. Používaly se zejména ve starověku, ale ještě i na začátku novověku v Evropě. V Řecku se používaly i jako forma telegrafu.


Jako časomíra se klepsydra v Řecku používala na vymezení stejného času obou stran při soudním sporu, na měření délky nočních hlídek. Tento typ hodin se objevil již v 2. tisíciletí před Kr. v Indii, Číně a Egyptě. Později se dostaly do Řecka a odtud do Říma. Časem se klepsydra dočkala různých vylepšení mechanického a tvarového zpracování. Vodní hodiny byli významně zdokonalené Ktesibiosom (kolem roku 150 před naším letopočtem), který je původcem konstrukcí s vodním kolem a ozubenými převody. Asi nejslavnejší a velice složitou klepsydru s otáčivou mapou hvězdné oblohy postavil Andronikos Kyrrhestés a to kolem roku 75 před naším letopočtem. Táto klepsydra byla určená pro Vež větrů na římské agoře v Athénach.

Vodní hodiny v Itálii

 Jako "telegraf" se používala např. v armádě Kartága. Na vzdálených pozorovacích stanovištích byly klepsydry, které odmeriavali čas trvání ohňového nebo kouřového signálu. "Stupnice" časomíry byla rozdělena buď na několik zpráv, nebo na jednotlivá písmena abecedy. Vodní hodiny byly pro mnohé panovníky skvělým dárkem no vývojem jiných hodin ztráceli na svém postavení. Svou vlnu obnoveného zájmu o ně přinesla až renesance kde Leonardo da Vinci, Galileo Galilei a další konstruovali řadu důmyslných zařízení, bohužel bez většího významu.

Sportovní hodinky

Hodinky současnosti se ubírají různými směry. Klasické hodinky se snaží popřít vědecký pokrok a neustále se snaží klást důraz na důsledné mechanické práci hodinek. Takové hodinky jsou skutečným mistrovstvím dílem mistra hodináře. Jedná se pak právě o tyto hodinky, které nejčastěji dosahují závratné ceny, protože lidský um spojený s lidskou zručností je často k nezaplacení.


Dalším typem hodinek, které se neřídí zvyklosti a tradicí hodinářství využívají naplno technický a technologický pokrok na různé své funkce. Moderní hodinky už dávno neslouží jenom pro potřebu měření času. V dnešních dnech můžeme spíše hovořit o chronometrech, tedy o hodinkách, které kromě klasické funkci měření času obsahují i stopky, budík a mnohé další funkce.

Sportovní hodinky Cassio

Sportovní hodinky se právem řadí mezi ten typ hodinek, které právě nejvíce využívají světový vědecký progres. Sportovní hodinky se samozřejmě neobejdou bez stopek, ale to není ani zdaleka vše, co právě takovéto hodinky dokáží. Nejnovější typy sportovních hodinek obsahují i výškoměr, který nachází své věrné fanoušky mezi vášnivými turisty a nebo nebojácnými horolezci. Sportovní hodinky zpravidla obsahují i teploměr, či dokonce měřič frekvence tepů srdce. Mezi základní předpoklad sportovních hodinek samozřejmě patří i vodotěsnost. S tou právě souvisí speciální typ sportovních hodinek - potápěčské hodinky, které jsou vodotěsné až do stovek metrů.


Poměrně nedávnou novinkou je integrace hodinek s GPS navigací. Toto řešení je opět mimořádně užitečné pro turisty a horolezce, sejde se však všem.

Přesýpací hodiny

Přesýpací hodiny jsou hodiny, které na měření času využívají pohyb písku způsobený gravitací. Skládají se ze dvou skleněných baněk umístěných nad sebou a spojených úzkým hrdlem. Písek z horní banky se postupně přesýpa do spodní banky. Jako náhle uplyne měřený čas (časový úsek závisí na charakteru přesýpacích hodin), horní banka bude prázdná a hodiny se musí obrátit, aby mohl být měřen další úsek.

Přesýpací hodiny byly jednou z mála spolehlivých metod měření času na moři, takže se má obecně zato, že se používaly již v 11. století, kdy pomáhali společně s magnetickým kompasem navigovat loď.

Důkazy o existenci přesýpacích hodin však pocházejí až ze 14. století, díky obrazu z roku 1328 malíře Ambrogia Lorenzettiho. Nejstarší psaná zmínka pochází ze stejného období. Od 15. století se již přesýpací hodiny používaly v nejrůznějších odvětvích, na moři, v kostele, v průmyslu či v gastronomii. Byly prvním spolehlivým, opakovaně použitelným a poměrně přesným měřítkem pro určení času.

Sluneční hodiny

Sluneční hodiny jsou prastarým prostředkem na měření času za pomoci rotace Země a tím způsobeného zdánlivého pohybu Slunce po obloze. Pohybující se Slunce vrhá stejně pohyblivý stín, který pak za pomoci stínítka a stupnice ukazuje čas.

Nejstarší prameny hovoří o používání hodin v Číně a Egyptě v období kolem roku 1500 před Kristem. V Řecku sestrojil první sluneční hodiny Alexander Lakedaimonský asi v první polovině pátého století před Kristem. Antické hodiny byly složené z polokulové mísy se svislým poloměrem, který sloužil jako os. Konec tyče zapadal do středu koule a vodorovného kruhu, který byl okrajem polokoule. Půlkruh v míse byl dělený na 12 stejných dílů a tyč vrhala v průběhu dne na půlkruh svůj stín. Do Říma přinesl sluneční hodiny konzul Manlius Valerius Massai ze Sicílie v roce 263 před Kristem.

První sluneční hodiny s gnómonem kolmým na zemský povrch byly nepřesné. Jejich podstatné zlepšení nastalo, když se gnómon umístil tak, že konec tyče směřoval do polohy světového pólu a byl tak rovnoběžný se zemskou osou. Při takové úpravě se neměřila délka vrženého stínů, ale směr. Kromě pevných slunečních hodin se od středověku používaly i přenosné sluneční hodiny. Z některých slunečních hodin se dali zjistit různé kalendářní údaje, svátky, hodiny východu a západu Slunce a podobně.

O zdokonalení středověké gnomoniky se zasloužili Arabové, v 13. století to byl především Abú Hasan Alí. V Evropě se sluneční hodiny objevily nejdříve v německých zemích(země kde vyrobili první mechanické hodinky) , přibližně kolem roku 1450. Mezi známých výrobců slunečních hodin patřili Hans Dorn, Ján Pretorius, Erasmus Habermas a další.

Digitální hodinky

Elektronické hodiny jsou přesné přístroje na měření času, využívající elektronický oscilátor, nejčastěji řízený křemenným výbrusem (krystalem). Odtud název křemenné hodiny, obchodní označení quartz.

Vznik a vývoj digitálních hodinek

Digitální hodinky vznikly v polovině 20. století a brzy začaly používat jako časový normál křemenný oscilátor, využívající piezoelektrický jev. Z původně rozměrných a drahých laboratorních zařízení vznikly v 60. letech ve Švýcarsku první přenosné a náramkové hodinky, které začala hromadně vyrábět v roce 1969 japonská firma Seiko. Svou přesností, spolehlivostí i cenou téměř úplně vytlačily mechanické hodinky, které zůstávají doménou milovníků a sběratelů.

Digitální hodinky

Zpočátku se lacné digitální hodinky ještě vyráběly s RC oscilátorem, ale hromadná výroba elektronických součástek zlevnila quartzové hodinky tak, že se dnes už jiné nevyrábějí. Typické quartzové hodinky a budíky jsou poháněny miniaturní knoflíkovou baterií, která vydrží několik let. Jejich oscilátor používá piezoelektrický výbrus s frekvencí 32 kHz, která se elektronicky dělí až na frekvenci 1 Hz a převádí na indikační zařízení. Lepší quartzové hodinky obsahují dva oscilátory, jež umožňují teplotní kompenzaci, a odchylka chodu pak nepřesahuje 10 sekund za rok.

Údaj času se indikuje buď v číslicové (digitální) podobě na displeji LED nebo LCD, anebo pomocí krokového motorku převádí na ozubené převody a klasické ručičky. Výhodou číslicové indikace je, že hodinky neobsahují žádné pohyblivé součástky a odečítání času je jednoznačnější, nicméně analogová indikace ručkami je přehlednější a jsme na ni zvyklí, takže dnes zřetelně převládá. Hodinky mohou být vybaveny indikací data, případně mohou být vybaveny zařízením na odměřování kratších intervalů (stopky, chronograf). Hodinky s digitální indikací obsahují často i miniaturní kalendář, kalkulačku atd.

Ještě vyšší přesnosti dosahují rádiové hodinky, které místo vlastního oscilátoru obsahují miniaturní rádiový přijímač a "počítají" kmity přesného vysílače, obvykle na dlouhých vlnách (v Evropě například DCF77).

Mechanické hodinky

Mechanické hodinky jsou hodinky, které používají mechanický strojek k měření času, na rozdíl od moderních quartzových hodinek, které fungují na základě elektronických obvodů. Mechanické hodinky sou poháněny pružinkou, která musí být ukončena periodicky pro správně fungováni. Jeho síla je přenášena přes sérii kol, které pohání napájení setrvačníku, čili ručičky hlavního ciferníku, které osciluje sem a tam v konstantním poměru. Zařízení zvané hnací kolečko (escapement) uvolní kolečka hodinek a posouvá je vpřed po malých kouscích s každým otočením kolečka setrvačníku. Tím se vlastně pohybují ručičky postupně vpřed po malých kouscích konstantní rychlostí. Tento tikající zvuk dělá právě hodinky tak charakteristické. Mechanické hodinky byli vyvinuté v 17. století z jejich předchůdce kterým určitě byli kapesní hodinky vyvinuté v 15. století. 


Podobně jako hodiny mají i hodinky několik hlavních částí:
 pohon (zdroj energie);
 oscilátor, který odměřuje krátké časové intervaly; na něm závisí přesnost (chod) hodinek;
 převody a indikaci, které počítají kmity oscilátoru a ukazují výsledek;
 pouzdro, řemínek a další pomocné části.

U mechanických hodin je zdrojem energie spirálová pružina, u lepších hodinek uložená v pérovníku. Oscilátorem nejstarších hodinek byl lihýř, od 18. století podstatně lepší setrvačka („nepokoj“), u moderních hodinek s odpruženým uložením čepů, aby hodinky vydržely i nárazy. Kmity oscilátoru zachycuje krok, který mu také dodává impulz. Krok propustí při každém kmitu oscilátoru jeden zub stoupacího kola a soustava ozubených převodů převádí tento pohyb na minutové kolo, na němž je připevněna minutová ručka. Od pohybu minutového kola se odvozuje i pohyb hodinové ručky. Mechanické hodinky musí mít natahovací zařízení, u starých hodinek klíčkem, po roce 1820 korunkou, která slouží i k nastavení správného času. Od poloviny 20. století se vyskytuje i automatické natahování excentrickým rotorem. Ručky se pohybují nad ciferníkem s dělením na hodiny a minuty, někdy bývají natřeny světélkujícím nátěrem. Na hřídeli druhého převodového kola může být upevněna i vteřinová ručka, někdy umístěná uprostřed ciferníku („centrální“ vteřinová ručka)

Mechanické hodinky nejsou tak přesné jako moderní quartzové hodinky a jsou obecně dražší. Navzdory tomu jsou nyní nošené více jako quartzové pro jejich estetické atributy, jako šperk a jako vyjádření svého osobního stylu, než pro jejich schopnost měření času.

Hodinky přes internet

Moderní nakupování je jako z říše fantazie a snů. Nikde nemusíte jít, stačí, když si pohodlně sednete doma v obýváku na sedačku, otevřete notebook, uvaříte kávičku, připojíte se na internet a vstoupíte do nějakého internetového obchodu a nakupujete online.

V minulosti se v internetových obchodech prodávaly zejména cd s hudbou anebo filmy. Zkušenosti s lidmi, co nakupují na internetu však dokázala, že na internetu je možné prodávat absolutně cokoliv. Mezi zboží, které se prodává online poměrně jednoduše, patří i hodinky online.

Online nákupy

Nakupovat hodinky přes internet je více než jednoduché. Hodinky online jsou zboží, které si nemusíte vyzkoušet v nějaké zkušební kabince, jak tomu je například u oblečení. Ke koupi hodinek vám absolutně stačí kvalitní fotografie a podrobný popis vlastností hodinek čím více víte tím lépe. 


To je i jedna z největších výhod e-shopů. V internetovém obchodě, v jeho katalogu, si můžete klidně číst podobné seznamy funkcí hodinek a podrobný technický popis můžete velice rychle srovnávat jednotlivé hodinky mezi sebou a hned vidíte rozdíl v jednotlivých parametrech přehledně a jako na talíři. V běžných prodejnách sotva narazíte na prodejce, který se orientuje ve všech hodinkách, které obchod nabízí, takže táto možnost je určitě pro zákazníky velkou výhodou.

Internetové obchody zvyknou překvapit i šíří nabídky. E-shopy nejsou omezeny velikostí prodejny. Do katalogu internetového obchodu je možné umístit desetitisíce položek. E-shopy jsou oblíbené i proto, že nabízejí nižší cenu v porovnání s klasickými kamennými obchody, protože mají nižší náklady na skladovaní a nájem prodejny a tak dále.

Je na každém zvlášť či si bude chtít vyzkoušet taky nakupovaní přes internet nebo ne, no v dalších letech se jeho podíl na celkovým nakupovaní podstatně zvýši.

Historie hodinek

Měření času je pravděpodobně také staré jak lidstvo samo. Lidé se vždy snažili vyjádřit a změřit takou věc jako čas.

Mechanizmus hodinek

Hodinky v minulosti prošli velkým vývojem. Vyvinuli se z přenosných hodin, které se prvý krát vyrobili v roce 1510 norimberským hodinářem Petrem Henleinem, který použil namísto závaží pero a zestrojil prvé kapesní hodinky. O 25 let poté je zdokonalil Jaku Zech z Prahy. Jeho výrobky znali daleko za hranicemi vlasti. Tyto hodinky dostali název norimberské vejce, protože byli zestrojené prvý krát v Norimberku.


Těšili se velikému zájmu a služby se využívali ve velkém až do konce 19. Storočí. Vrchol rozvoje dosáhlo hodinářství na přelome 16. a 17. století. Koncem 17. století a začátkem 18. století vznikají první manufaktury. Začátkem 19 století už vznikají specializované továrny určené jenom pro výrobu hodin, hodinek a mistři hodináři začínají ztrácet význam.

Kapesní hodinky

Továrenská výroba byla zavedená hlavně ve Švýcarsku a efektivní dělbou práce dosáhli nejen nižší ceny ale i vysokou přesnost . Švýcarsko se postupné stávalo hodinářskou velmocí, jeho výrobky zaplavovali celý svět a byli symbolem spolehlivosti. Mezičasem se hodinářskou velmocí stalo i USA a Rusko, které v roce 1974 vyrobilo až neuvěřitelných 51 miliónu kusů hodinek, z čeho část dostali právě zahraniční trhy. Masová produkce se rozběhla i v Japonsku ale i Německu.


Norimberské vejce ustavičně podléhalo změnám, stále se zdokonalovalo. Tvar zůstal sice nezměněn , no jejich součástky byli stále důmyslnější, funkčnější, přesnější. A menší na tolik, že jich napokon mohli lidé vtestnat do miniaturního prostoru a tak vznikli první náramkové hodinky. To bylo v roce 1919. Začala se éra malých hodinek. Nalezli si své místo ne jenom na ruce, ale taky u prstů a nebo krku. Hodinky se v tom čase ne jenom zmenšovali ale taky stále zdokonalovali. Začali se vyrábět hodinky odolné vůči vodě, odolné vůči vnějším otřesům ale taky se začalo hledět na to jak vypadají a vďek tomu došlo ke galvanizaci, která umožňuje dát součástkám zlatý, stříbrný anebo niklový povlak. Novinkou sou hodinky z nerezové oceli.

Levné hodinky

Jay Baxter pánske hodinky

V dnešní době není nic jednoduššího, než si sehnat levné hodinky. Dnes máte možnost sehnat je za částku začínající u sto koruny. Těžší je teda nekupovat hodinky každé dva týdny, když na výběr je toho tak mnoho. Levné hodinky sou v současnosti skutečně levné. Proces, kterým se hodinky vyrábějí je dnes plně automatizován a je velice jednoduchý. Jenom továrny v Číně dokážu produkovat milióny hodinek ročně. Výsledné produkty této výroby dokážou ukazovat čas, ale kvalita je přesně to co těmto hodinkám schází.

Sole dámske hodinky

Mezi nejlevnější varianty hodinek patří digitální hodinky se silikónovým řemínkem. Digitální hodinky se objevili tak čtyřicet let dozadu a od té doby se těší svým příznivcům. Novinka silikónu použitého na řemínek je hit posledních let kde se tímto způsobem ještě více snížila výrobní cena hodinek. Vyrobit digitální hodinky je maximálně triviální. Tento typ hodinek se skládá z běžného integrovaného obvodu, ke kterému je připojen jednoduchý display. Problém levných hodinek je v tom, že nevydrží moc dlouhou dobu fungovat. Ty nejméně kvalitní se kazí už po několika dnech používání. Pokud máte štěstí pojedou Vám i déle, vše záleží na kvalitě značky, kterou jste si koupili.

Pokud však máte zájem o levné, ale přesto kvalitní hodinky nemusíte je hledat jenom pod svetoznámimi značkami ze Švýcarska. V České republice máte možnost vyhledat kvalitní německou značku Jay Baxter pro pány anebo Nele Fortados pro dámy. Na výběr máte obrovské množství stylových hodinek za opravdu levné ceny.